Některé negativní faktory ovlivňující online podporu výuky (…celý článek)

Tvorba kurzů

První nevýhodou je rozdílnost v dovednostech Moodle, kde studijní materiály vznikají. Kurzy v sobě nesou výrazný subjektivní přístup a stávající úroveň znalostí systému. Ta je u nás vyvážena skutečností, že tyto kurzy vůbec vznikly a dávají tak impuls postupné aktualizaci a dalšímu vývoji. Zřejmý přínos týmové práce bohužel není vždy reálný, vyžaduje totiž časově náročnou přípravu. V našich podmínkách se celkem dařilo spolupracovat, šlo ale především o obecnou strukturu kurzů a řešení technických záležitostí. Moodle nabízí vhodnou platformu pro průběžnou komunikaci, rozhodně se vyplatí ji využívat.

Určitě je možné očekávat náročnou práci se zdroji. Využívání interaktivních prostředí z jiných webů formou odkazů bývá složité kvůli jazykové bariéře, protože cílová skupina žáků nemá dostatečné jazykové vybavení. Proto je vhodné hledat zejména grafické prvky, animace, aplety, apod. Také je nutné neustále hlídat funkčnost odkazů, což při větším množství může vyvážit jejich zdánlivou jednoduchost. V celkové koncepci kurzů je určující snaha vyvážit poměr mezi materiály a aktivitami žáků, což rozhodně není jednoduché.

Využití ve výuce

Stavět vyučovací jednotku na e-learningu přímo ve škole není prakticky možné. Málokterá škola si může říct, že vládne dostatečným technickým vybavením pro práci s online zdroji, kde není brzdou nedostatek potřebných učeben a pracovních míst. Na druhé straně, online práce ve třídě se skupinou je velmi důležitá, neboť žáci musí být při prvních zkušenostech s tímto prostředím vedeni a monitorováni. Řadu aktivit je třeba zdůvodňovat a vysvětlovat jejich smysl. To souvisí i s výše uvedenou netiketou.

Řešení konkrétního úkolu (při praktickém cvičení ve dvojicích) ukázalo, že rozdílné dovednosti a nedostatečná motivace u žáků mohou mít zásadní vliv na kvalitu výstupu. Tím byl pro žáky textový soubor, který studenti odevzdávali prostřednictvím LMS. Z mého pohledu šlo také o zjištění, zda jsou studenti schopni termínovaný úkol splnit, spolupracovat, rozvrhnout si potřebný čas, apod. Učitel se musí v první fázi rozhodnout, jestli bude kurz monitorovat a nepřímo vést, nebo zda se spolehne na mírnou živelnost a kreativitu žáků. První možnost ovlivňuje princip samostatnosti, druhá je závislá na jejich schopnostech, daných spíše osobní motivací pro používání IT v životě.

Lidský faktor

E-learningová podpora je pro nás pouze podpůrným prostředkem a je zřejmé, že to se nezmění. Objevuje se zde určitá oborová izolovanost, neboť vznikající kurzy jsou závislé na jejich autorech-učitelích a motivace se nehledá snadno. Po několika měsících je zřejmé, že i efektivita hotových kurzů je prozatím těžko hodnotitelná, protože chybí zapojení dalších přírodovědných oborů, které mají k fyzice poměrně blízko.

Náročnost na tvorbu kurzů je ve dvou úrovních a podle mne se nevyplácí je podceňovat. Ovládání jednotlivých modulů LMS Moodle v různých úrovních je podmínkou nutnou, nikoli ovšem postačující. Vytvoření jednoduchého a komplexně vypadajícího kurzu nemusí být příliš náročné. Důležitější je metodická stránka, kdy je třeba učit se dynamické prvky používat vhodně a účelně, umět se dívat na všechny aktivity z pohledu žáka, naučit se vyváženosti mezi živým slovem a online výukou, pracovat se zpětnou vazbou, komunikovat, vést účastníky ke spolupráci, diskusní úrovni, apod.

U žáků se vyplatí s nimi o e-learningu stále hovořit. Najít si v každé hodině několik minut na doporučení některých zdrojů, upozornění na úkol, nabídku autotestů, apod. Tím vzniká propojení mezi výukou ve škole a následnou přípravou doma, samozřejmě s respektováním technických možností domácího prostředí.

A co na závěr

Již nyní je jisté, že obsahu kurzů se budeme muset dále věnovat, přece jenom jde o první verze, které ještě nemají validní zpětnou vazbu. Jejich další vývoj, stejně jako celého Moodle, je samozřejmě závislý na strategii školy. Používání LMS systému není cílem vzdělávání, u této myšlenky ta strategie začíná. Je třeba vědět, že jde o prostředky, pracovní nástroje, ale také o výchovu k databázovému a hypertextovému myšlení.

Žáci odpovídali v závěru jednoho kurzu na dvě anketní otázky:

• obtížnost tohoto způsobu vzdělávání (konkrétně Moodle)
• obsahová srozumitelnost kurzu ve všech oblastech.

Všechny odpovědi byly víceméně pozitivní, systém ani konkrétní kurz nikdo neodmítal. Nejčastěji byla kladně hodnocena podpora výuky mimo školu, dostupnost materiálů z domova a časová nenáročnost bez stresů. To, že někteří studenti nemají doma Internet (výrazná menšina), se negativně v odpovědích neprojevilo, ale je pravda, že u nás mají ve škole k dispozici studovnu připojenou do sítě.

Z hlediska systému je vhodné, aby administrátor Moodle byl zaměstnancem školy, jeho flexibilnost je důležitá zejména pro oblast technické koordinace. Také je nutné občas prohlédnout databázi uživatelů a znát žáky.

Vznik kurzů a studijních materiálů není možný bez aktivní role učitelů. Někdo musí kurzy vyrábět, aktualizovat, vyhodnocovat, sledovat trendy ve světě. Je také jasné, že musí jít o oblast centrálně sledovanou, když ne přímo řízenou. Aby hrál e-learning systémovou roli v celkové strategii školy do budoucna, musí si nést své rozpočtové zatížení jako investici do systému a do lidí. Jak jsem již psal v jiném článku (www.chytraktim.cz), je možné očekávat, že význam internetových aplikací bude růst (Web 2.0, E-learning 2.0). Zejména školy by tato prognóza neměla minout, a to i přes poměrně konzervativní prostředí dané tradicí našeho školství.

Asi nejčastější faktory ovlivňující využívání internetových aplikací včetně LMS jsou podle mne ve třech úrovních – jejich zapojení je součástí strategie a plánování školy, propagátory jsou učitelé, kteří postupně ovlivňují další šíření, systémy požadují žáci, kteří se s něčím podobným již setkali a logicky něco podobného hledají a vyžadují. Vliv a dopad těchto faktorů má každá škola ve svých rukou.