čili Malá úvaha o pokročilém češtináři jako začínajícím surfaři
V představách široké veřejnosti je bohužel mnohokrát ověřená pravda, že humanitně zaměřený živočich – češtinář – si s internetem a počítačem obecně nemůže rozumět. A tak se naši žáci a studenti chovají na internetu jako negramotní („Dyš to není čeština tak můžu psát jaxe mi chce.“) a obcházejí námi zadané domácí úkoly, seminární práce, maturitní opakování, četbu stahováním z internetu. Není tohle výzva?
Internet je fenomén současnosti a mělo by být prestiží každého učitele (tedy nejen toho, který učí český jazyk), aby své žáky aspoň dohnal ve schopnostech, které získali i bez ohledu na školní výuku. Třeba proto, že je může směřovat, ukázat jim nové zdroje informací, naučit kriticky hodnotit ty špatné. A v neposlední řadě přesvědčit, že je nutné si informace ověřovat. A pokud budeme schopni s internetem i informačními technologiemi obecně pracovat i v hodině, získáme novou motivaci pro žáky, nové zdroje a (co si budeme namlouvat) také body u studentů 🙂
A proč by měl být češtinář navíc informován o tom, co se na webu děje v jeho oboru? Kromě zmiňovaného důvodu proto, že získá levný zdroj informací – texty různých stylů, učební pomůcky, materiály, testy, obrázky a ukázky. Webové stránky již dnes poslouží jako zdroj informací pro domácí přípravu učitele. Díky internetu se otvírají nové způsoby komunikace, na které je ve výuce českého jazyka také třeba brát ohled, a netvářit se, že neexistují.
Internet není všelék, ale na druhé straně by měl být češtinář schopen využít jeho potenciál.
PS: Prosím čtenáře hlavně z řad vyučujících češtiny, aby přispěli do diskuse svou zkušeností nebo zdroji, které na internetu používají. Připravuji jejich seznam. Děkuji.